Pro někoho je křesťanství uzavřená kapitola, která je dnešnímu světu cizí.

Většina lidí něčemu věří. Lišíme se však v tom, komu a čemu věříme.

Jsou chvíle, kdy každý člověk hledá naději a potřebuje něčemu věřit.

Pro někoho by možná bylo přesvědčivější, kdyby byla jen jedna církev a jedno spolehlivé učení. V žádné oblasti života však není dobré, když má někdo monopol a chybí mu konkurence.

Evangelíci (někdy nazývaní také prostestanté) kladou velký důraz na osobní vztah k Bohu.

Nemusí. Mnozí tam však chodí rádi. Návštěva bohoslužeb pro ně není nudná povinnost, ale příležitost načerpat sílu a odhodlání do dalších dnů.

Křest je událost, při které se Ježíš Kristus viditelným způsobem přihlásí k člověku, který mu uvěřil.

Farář je člověk, který si jako své povolání volil službu v církvi.

Křesťané se snaží, aby svým jednáním nikomu neublížili.

Zpověď má v evangelické církvi řadu podob. Na prvním místě je to osobní modlitba, v které Bohu svěříme svá provinění.

Modlitba je veliký dar. I ten nejobyčejnější člověk se může obrátit přímo k Bohu a Bůh ho slyší. Není k tomu potřeba žádné zvláštní řeči ani splnit složité podmínky.

Bible je soubor knih, který vznikal celá staletí. Psali ji lidé, kteří chtěli vydat svědectví o Božích činech. Čerpali přitom z mnoha zdrojů.

Mnoho zlého si lidé způsobí vlastní vinou. Důvod lidského trápení nedovede uspokojivě vysvětlit nikdo.

Všem náboženstvím je společné hledání smyslu života. Pomocí mýtů a obřadů se lidé pokouší proniknout k tajemství světa a Boží existence.