■ ČESKOBRATRSKÁ
L CÍRKEV EVANGELICKÁ
M FARNÍ SBOR VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ
VELIKONOČNÍ DOPIS členům a přátelům evangelického sboru ve Velkém Meziříčí
Milé sestry a milí bratři, milí přátelé našeho sboru,
zdravíme Vás v postním nebo chcete-li předvelikonočním čase. Tento dopis posíláme na poslední chvíli před výročním sborovým shromážděním, které proběhne 10. března v Husově domě. Mimo běžnou agendu budeme mluvit a rozhodovat o uskutečnění event. další etapy rekonstrukce podkroví. K tomu přijměte zamyšlení, které zaznělo na únorovém staršovstvu. Zasíláme prozatím zprávu staršovstva a farářky. S pokladní zprávou, rozpočtem, stavební a revizní zprávou budete seznámeni při VSS.
Požehnané dny přejí jménem staršovstva Dana Konvalinková a Markéta Slámová
kurátorka farářka
I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo... Byl večer a bylo jitro, den šestý. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Gn 1,3 + Gn 1,31b a J 1.5
S nadějí se v našich představách pojí často světlo. Největší křesťanské svátky jsou ale jazykově spojeny i s nocí: VÁNOCE, VELIKONOCE. Noc je časem tajemství. O té vánoční dochází ke vtělení Boha v Syna člověka a o té velikonoční ke vzkříšení.
Noc sama o sobě nikdy netrvá věčně, ale nese v sobě potenciál nového dne. Jako křesťané věříme, že v neděli ráno se rozbřeskne. Nový den svítá jak první ráno, zpíváme v písničce, kterou máme společnou s Holanďany. Už teď smíme věřit vzdor temnostem. Už teď smíme mít naději nového jitra plného slunce a jasného světla.
Dnešní sborové shromáždění by mělo zhodnotit uplynulý rok 2023. Myslím, že to byl rok, který nám ukázal, že jsme sbor živý a schopný radovat se z Božího požehnání.
K 31. prosinci 2022 byl počet členů sboru 214 (+7), křtů bylo 5 a 4 se do našeho sboru přihlásili. Pohřby členů sboru byly 2. Podle kartotéky máme tedy 29 členů ve věku do 15 let, 26 členů 16-25 let, 46 ve věku 26-45 let, tj více jak polovina. 55 členů 46-65 let, 58 členů nad 65 let. Máme radost, že se zvýšil počet členů, i těch, kteří zaplatili salár. Je jich 91. Jsme tedy sbor, který jak doufáme, má s Boží pomocí dobrý výhled do budoucna.
Provoz sboru řešilo staršovstvo na 10 schůzích, které se konaly vždy střídavě v neděli a ve všední den v podvečer. Hlavním tématem, kterým se staršovstvo zabývalo, byla rekonstrukce podkroví, dále pak ceny energií, rezignace člena staršovstva Josefa Hladíka, za kterého nastoupí náhradník Libor Smejkal.
Co vše se událo za loňský rok je rozvedeno ve zprávě sestry farářky, hospodaření sboru je uvedeno také v samostatné zprávě. Důležité ale je, že bylo vynaloženo nemalé úsilí pro získání dotací a darů, které nám pomohly opravit stav krovů a vybudovat nové podkroví s místností pro rodinu farářky a velkou společenskou místnost se zázemím. Dar Jeronýmovy Jednoty ve výši 280 000 Kč, sbírka na opravu, která vynesla více jak 200 000 Kč a uspořené prostředky minulých let nám pomohly bez jakýchkoli úvěrů a půjček vybudovat již téměř hotový výsledek rekonstrukce. Můžete se na něj po skončení shromáždění podívat.
To vše by nebylo možné bez pomoci a velkého nasazení členů sboru při brigádách, přípravě obědů a starostí s úklidem, aby mohl probíhat sborový provoz bez narušení. Velký dík patří rodině s. farářky, která musela vydržet celý rok ve stísněných prostorách bytu a také Pavlu Konvalinkovi za organizaci a zajišťování prací. Zbývá jen dobudování koupelny a kuchyňky. Prostředky na dokončení prací se podařilo zajistit žádostí o odpuštění části platby na Personální fond ve výši 250 000 Kč a 100 000, které sbor uložil před opravou podkroví na investiční účet k dobudování. Nic tedy nebrání, aby byly práce dokončeny a mohly se prostory začít využívat k aktivitám sboru.
Děkujeme farářce Markétě Slámové za všechnu péči o náš sbor. Jsme vděčni Bohu za to, že je zde s celou rodinou s námi a je nám oporou v době radostné i té, kdy máme trápení a starosti. Při celoroční administraci sboru v Horních Vilémovicích se starala o pastoraci nás všech. Navštěvuje nemocné a osamělé, modlí se za zdraví a prosí o požehnání pro všechny na modlitebních shromážděních.
Staršovstvo děkuje všem, kdo přispívají, ať už finančně, nebo svou pomocí, ale i tím, že přijdou na bohoslužby a jiné akce, které se ve sboru konají. Máme skupinu varhaníků, učitelů nedělní školy a mnoho dalších, kteří jsou pomocí a oporou při akcích sboru. Budeme rádi, když budete pamatovat na staršovstvo a farářskou rodinu svou pomocí zvládnout tento náročný úkol dokončení rekonstrukce a provozu sboru.
Jenom děkováním se nedá obsáhnout vše, buďte tedy s díky všichni zváni do společenství, kde se o Bohu mluví, kde se čte a vykládá Bible, kde se lidé podporují ve víře, pomáhají si navzájem a podněcují se k životu s Pánem Bohem. Kde se vzájemně podpírají ve chvílích, kdy je jim úzko, a společně se radují, když je jim dobře.
Za staršovstvo sboru zapsala 16. 2. 2024 kurátorka Dana Němcová
Zprávu z roku 2022 jsem končila slovy: „Celkově nerosteme, ale jsme stabilizovaní. Pánu Bohu za to díky!“ Leitmotivem té letošní by mohlo být: Jsme stabilizovaní, dokonce se trošinku rozvíjíme, díky Pánu Bohu za to!
Možná to na účasti na bohoslužbách není tolik znát, ale náš sbor prohlubuje některé spolupracující aktivty - ať jde o společné víkendovky s hornovilémovským a třebíčským sborem pro děti a konfirmandy nebo o ekumenickou spolupráci nebo o spolupráci s městem, které nás pobídlo a finančně podpořilo v organizaci dalších sociálně-kulturních aktivit. Spolupráce bude výhledově pro náš sbor v dalších letech nezbytná; sborový život v celé šíři a faráře na plný úvazek bychom při plné odluce stěží udrželi bez pomoci církve, seniorátu, sousedních sborů a bez podpory města.
Pomoc potřebným naplňujeme kromě sbírek alespoň češtinou pro ukrajinské ženy a děti. A hezky se propojila možnost brigád pro Grišu, manžela Ally (jedné z Ukrajinek), který zde už několik let pracuje. Společná práce především na brigádách posloužila k tomu, aby se ti, kdo chtěli a mohli přijít, dali trochu víc dohromady. Chci moc poděkovat Pavlovi Konvalinkovi, který nejenže rekonstrukci dozoroval, ale v podstatě sháněl a domlouval řemeslníky a organizoval brigády (přicházel s prvními, odcházel s posledními), zkrátka měl rekonstrukci podkroví plně na starost a s nadhledem zvládal všelijaké průtahy a komplikace.
Spolupráce - v podstatě souhra, probíhala i během příprav a realizace summercampu a Férové snídaně. Holanďani se trochu nadechli a na prodloužený víkend jich na návštěvu přijelo dokonce 13; naopak na summercampu se trošku nadechli organizátoři (Holanďané letos absentovali) a měli tak možnost mluvit o tom, zda a jak za dva roky summercamp proběhne. Díky tomu se zapojily přímo do organizačního týmu např. Věra Melicharová a Jana Brenner a je shoda a vůle summercamp v příštím roce uspořádat. Když píšu o spolupráci, jsem moc vděčná za dobrou komunikaci se s. kurátorkou Danou Němcovou, které operovaný kotník nic neubral na energičnosti a při všelijakých zádrhelech je mi oporou stejně jako její muž; a také moc děkuji jednotlivým členům staršovstva, kteří přispívají k jednání na schůzích a k chodu sboru svými obdarováními. Totéž platí i o mnohých členech sboru, jejichž pomoc a podporu vděčně využíváme (hospodáři, varhaníci, pokladníci, lektoři, učitelé NŠ, organizace brigád na zahradě, organizace pohoštění, organizace úklidu, čajovo-kávové a úklidové služby). List A4 by nestačil, kdybych měla napsat jména s konkrétní pomocí. Jako Abraham byl požehnán a stal se nositelem požehnání, beru tak i vás - jako požehnání pro náš sbor.
Loni byly pokřtěny 3 děti - Alfons Váša, Tamara a Vincent Brňákovi, dospívající Alžběta Machová a křest v dospělosti přijala Kateřina Brňáková. S radostí jsme mezi námi přivítali rodinu Brennerovu. Ke konfirmaci se připravovalo 9 mladých lidí - Tony Brenner, Julie Anna Chodáková, Alžběta Machová, Ivo Melichar, František Sláma, Antonín Sláma, Alžběta Smejkalová, Filip Turza a Vladimír Votava, 6 z nich bylo konfirmováno. Oddáno bylo 6 párů (pouze jednou šlo o člena sboru Ondřeje Holíka). Zemřeli bratři Emil Dobrovolný a Karel Hermany.
V týdnu se děti scházely k náboženství. Pro předkonfirmační přípravu se ke konci roku statečně jako jediná konfirmandka rozhodla Anička Čaňková. Mládež se sešla třikrát, proběhlo několik setkání střední generace a pravidelně se konala kavárnička dříve narozených. Modlitební setkání a rozhovor nad biblí má pár stálých účastníků. Pokud se chcete za někoho modlit, přijďte nebo nám dejte vědět. A k rozhovoru nad biblí zveme
každého, komu není evangelium lhostejné. Jeho tlumočení má zajisté různé podoby, ale promýšlení biblických textů je asi naší evangelické tradici nejvlastnější (a když skončíme u našich osobních životů nebo přemýšlíme nad společností a společenstvím, je to vlastně kýžený výsledek).
K tomu, abychom nezůstali úplně uzavřeným společenstvím, posloužily sborové aktivity zvoucí i širší veřejnost. Večery s hostem, nověji Férová snídaně a nově Mezigenerační kavárna plní tu více tu méně pomyslné předsálí sboru. Loni k těmto aktivitám můžeme přispěl také skvělý benefiční koncert pro Ukrajinu, jehož výtěžek jsme s částí sbírky na Ukrajinu odeslali malé humanitární organizaci Camino humanitar (jejímž zakladatelem je farář a humanitární pracovník Jan Dus). Potěšilo, že mě skauti oslovili, abych pro ně na táboře připravila bohoslužby - i tyto jednorázové aktivity prolamují ledy.
V letošním roce se otevírá několik výzev: jak moc nám záleží na společnosti a životě obce - čím bychom mohli přispět? Jak dobře využít sborové podkroví, aby sloužilo jak sboru, tak i dalším bohulibým aktivitám? Nejsou i v našem sboru potřební, na které zapomínáme? Dá se podpořit malá skupinka věkově nesourodých dětí? A co lze nabídnout aktivní mládeži, která studuje mimo VM? Chceme zkusit nový formát sborového života nebo od některého upustit? Co a proč držíme?
Naslouchejme, co nám Bůh sděluje, modleme se, chvalme Boha, inspirujme se u Ježíše Krista a prosme o Ducha svatého. A důvěřujme, že nám s výzvami připravuje i možnosti a ve zkouškách východiska.
S vděčností za všechny spolu-pracující a s poděkováním svému muži Dušanovi
Markéta Slámová, 29. 2. 2024
Nad rekonstrukcí podkroví: 3 biblická místa (zamyšlení zaznělo na staršovstvu, týká se však všech členů sboru ;-)
Stojíme před rozhodováním, zda a jak pokračovat s rekonstrukcí podkroví. Myslím, že je dobré se zastavit a zkoumat, jaké jsou naše motivace v pokračování nebo nepokračování. Z biblického různohlasu jsem vytáhla tři.
Z příběhu o babylónské věži Gn 11.4 Tu si řekli vespolek: Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.
První je z příběhu o stavbě babylónské věže - probírali jsme ho nedávno na střední generaci. Varování před bezduchým aktivismem a touhou udělat si jméno. Mám radost, že se při brigádách setkáváme, že rekonstrukce jde skvělým tempem. Díky Pavlovi, díky vám, kteří se podílíte i některým členům sboru, kteří věnují třeba pár hodin svého času; jsme daleko. Jen z toho příběhu o stavbě věže zaznívá: Víte, proč to děláte? Není to tak, že si jako ten boháč z podobenství řeknete „až vystavím novou stodolu, budu mít vše jisté“?
Ze žalmu 127.1 Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé.
Druhý hlas zaznívá z žalmu: Můžete stavět, jak chcete, ale když Pán Bůh nebude chtít, rekonstrukce nedopadne. Nebo nedopadne podle vašich představ. Ale stejně tak v tom žalmu můžeme slyšet z druhé strany, že za čím Bůh stojí, to se podaří, i kdyby chyběly peníze nebo bylo tak málo lidí, že to vypadá bez šance. Tak či tak - bez Božího požehnání daleko nedojdeme.
A z novozákonního podobenství o hřivnách Mt 25.26-27 „Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel a sbírám, kde jsem nerozsypal. Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral i s úrokem.“
A třetí hlas zní přímo od Ježíše: jestli vás vedou do budoucnosti jen obavy, strach a neochota zkusit se svěřenými dary aspoň něco málo udělat, bude vám odebráno i to málo, co máte. Uvědomujeme si, jaké dary máme - že jsou tu lidé, kteří téměř každou sobotu přijdou a makají a nečekají zásluhy? Uvědomujeme si, že nás církev už dvakrát podpořila - poprvé Jeronýmovou jednotou a teď podruhé odpuštěním velké části personálního fondu? Dochází nám, že je možná právě teď je čas příhodný a že svou hřivnu můžeme zahrabat a tak úplně promrhat?
Každého z nás se dotýká jiný biblický pohled - často podle toho jakou máme povahu. Zkusme k té naší povaze vzít vážně i to biblické svědectví, které jde jakoby mimo nás. Zkusme přibrat perspektivu sborového společenství a předložme teď své motivace Pánu Bohu:
Pane Bože, Tobě svěřujeme naše úmysly, přemýšlení, plány a rozhodováním Moc prosíme, provázej svým svatým Duchem naše jednání. Amen