Velké Meziříčí 15.9.2024,
vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce
vstupní slovo a pozdrav
Prorok Sofonjáš povzbuzuje lid:
Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.
Milé sestry a bratři, vítám vás v tomto nedělním ránu slovy žalmisty: Pomoc naše i počátek náš jest ve jménu Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi, který je věrný ve svém milosrdenství a díla rukou svých neopouští. Amen
píseň 315 Nás zavolal jsi, Pane
modlitba
Milostivý Bože,
Tebe slavíme, Tobě zpíváme, z Tebe se radujeme a Tvou sílu hledáme, protože se nám stává, že nám síly docházejí, že jsme nevděční, že se díváme stále jen k zemi. Před Tebou si to můžeme přiznat. Naučili jsme se to všelijak zamlouvat. Říkáme tomu zkušenost, životní moudrost, realismus, ale ono to často není nic jiného než únava, nechuť, rezignace.
Díky Tvému slovu, díky Ježíši Kristu, díky těm, kterým důvěra neschází, to tak nemusí zůstat. Jsme tu, prosíme o Tvého Ducha. Obnov naši důvěru, abychom se nebáli přiznat si vlastní slabost, abychom se uměli spoléhat na Tvojí moc, než na své špatné zkušenosti. Dej nám chuť měnit svět k lepšímu. Amen.
biblické čtení Sk 1.1-11 Boženka slovíčko Děcka, existují politikové, kteří by chtěli rozhodovat o všem? Víte o nějakém politikovi, který měl velký vliv a stal se diktátorem?
Diktátor je vládce s neomezenou mocí, tedy ten, kdo svou vůli diktuje Ostatním (Adolf Hitler, Josif Stalin, Mao-Ce-Tung, Pol Pot,Kim-čong-il) Dneska si budete v nedělce povídat i o tom, jak velké je pokušení moci.
píseň 204 Má duše Boha velebí (kytara)
kázání Základem dnešního zvěstování se nám stanou Ježíšova slova a také ta slova andělská z toho oddílu, který nám četla Boženka
Sk 1.7-8
Ježíš jim řekl: Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve svém moci; ale dostanete sílu Ducha svátého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.
Sk 1.11
Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi?
Sotva se učedníci zaradovali ze shledání se vzkříšeným, mají se s ním rozloučit. Důvěrná blízkost a pak zase nepředstavitelná vzdálenost. Hřejivé setkání s tím, kdo rozumí a komu nemusí složitě vysvětlovat své pohnutky a z druhé strany hluboký respekt a pokora před vládou Nejvyššího.
Tahle zvláštní dvoukolejnost jakoby ukazovala k tomu, co bylo typické pro Ježíšův pozemský život. V Ježíšovi se přiblížil Bůh na dotyk - jako přítel, jako náš vlastní bratr, jako náš nejbližší i tam, kde druzí nechápou... Ale na druhou stranu ani ti učedníci, co s ním chodili, ani jeho vlastní rodina, ani Židé v nejrůznějších frakcích ho nedokázali úplně pochopit a pojmout. Vymykal se, zůstával neskladný, neuchopitelný svrchovaný Pán nade vším. Ježíš byl svůj a byl Boží. Nebo přesněji: Ježíš byl Boží svůj, svůj v Bohu, a v Ježíšovi byl Bůh ve svém a v jeho Duchu je to tak i dnes.
Setkání s Ježíšem bylo a je vždycky srážka - srážka s nebeskou realitou v jeho lidství nezaneseném hříchem. Přesněji v jednom člověku nezaneseném hříchem, který nastavuje zrcadlo, přetavuje naše vytvořené představy a odmítá pevně vystavěné škatulky. Ježíš byl, je a bude vždycky víc a vždycky trochu mimo a nikdy se nenechá ochočit. Káže zástupům i mizí na pustá místa. Uniká přízni davu. Jeho ukřižované tělo nešlo zadržet v hrobě a jako Vzkříšený mizí zrakům učedníků.
Důvěrně blízký i suverénně svobodný. Zdržel se tu s námi na zemi, abychom poznali Boží lásku, abychom přijali podíl na jeho cestě, ale zároveň se nenechal a nenechává ničím svázat - ani příbuzenstvím, ani rodnou hroudou ani učením ani vyznáním ani dobou ani časem. A my to obdivujeme, Krista chválíme, že je Boží, že je v Bohu, protože tak jako on to nikdo z lidí nemůže.
A určitá dvoukolejnost se stává i součástí našeho života. Hledíme vzhůru a těšíme se myšlenkou Boží vlády. Vyznáváme, že Ježíš Kristus vstoupil na nebesa a sedí po pravici Boha Otce. Kristus má v rukou celý svět. Haleluja! Běžíme s apoštolem Pavlem upřeni k tomu, co je před námi. A jak tak běžíme, čeká nás na té cestě srážka s pozemskou realitou a našim zrakům mizí ta nebeská krása, to království Boží prosycené láskou, když vnímáme rány světa. Když vidíme kolem, jak druzí nemohou nebo mohou až moc a žijí na úkor druhých, když se potkáme s vlastní pýchou nebo sami ztrácíme dech. Když sledujeme válečné hrůzy a slyšíme, jaký dopad to má na obyčejné rodiny. Když se rozmáhá povrchnost, když účel světí prostředky a dobré zprávy včetně evangelia jsou zadušeny bulvárními titulky... to nám nějak slábne důvěra, že Kristus má svět skutečně v paži.
A teď: co tedy my v tom šedivém světě, plném krásy i bídy, lásky i zloby a lhostejnosti? Jedni budou optimisticky zdůrazňovat, že Boží království už tady přece je - tedy skoro a na nás je ho hlavně přijmout a mít pro ně otevřené oči. Jiní realisticky až pesimisticky namítnou, že žijeme ve světě, kde Boží vláda zjevně ještě chybí. Podle bible se obě tyhle myšlenkové koleje doplňují. Boží vláda ještě naplno ne, ale už tu chytla kořínek. Boží království už ano, ale ještě ne v plnosti.
A v tomhle mezičase, který by nás mohl vést k jakési letargii či zbožnému hledění vzhůru nás andělé nakopnou: Nebeská show skončila, vyhrňte si rukávy. Není vaše věc donekonečna spekulovat o nebeském tajemství. Nečekejte, že nebeský Otec se svým Synem dneska všechno vyřeší, nezůstávejte u toho; nezabředávejte do pochybností „zda a jak uplatňuje svou moc“. Spíš se soustřeďte se na to, co Ježíš přinesl a co vám řekl... cože to vlastně z jeho úst zaznělo? Dostanete sílu ducha svátého a budete mi svědky až na sám konec země. Vlastně říká: Stačí na mě navázat a soustředit se na to, k čemu vás Bůh povolává, do čeho dostáváte nečekanou sílu, k jakým nápadům se vaše myšlenky vrací, jaké talenty můžete využít a schopnosti projevit. Svědčit o Boží lásce se dá tolika způsoby. Neexistují dvě stejná svědectví, není na ně šablona. A počítejte s tím, že to možná budou větší úkoly, než na které se zrovna v tuhle chvíli přirozeně cítíte. Zatímco ze svých sil byste se pohupovali leda jako bárka po hladině, když Duch Boží zavěje, naberete rychlost, poplujete do vod, kde jste ještě nebyli. Anebo možná... kde jste byli už mnohokrát odmítnuti a tentokrát to bude jiné.
Od koukání do nebe nás Kristus odvádí a dovádí nás k vlastnímu povolání. Velmi pravděpodobně i nadále budeme Boží vládu zakoušet i nezakoušet a Boží království vnímat i nevnímat. Žijeme v mezičase. Tak ať je na tom našem životě znát, že je ve světle Kristova vzkříšení, že je ve stínu jeho nanebevstoupení a v moci jeho Ducha.
Pane Ježíši Kriste, někdy Tě podezírám, jestli jsi nevstoupil na nebesa kvůli nám. Abys vyzkoušel, jestli jsme Tě aspoň trochu pochopili. Jestli jsme Tvou dobrou zprávu přijali jen naoko, anebo se stala skutečně nedílnou součástí našich životů. Vyznáváme svou touhu Tě následovat na jedné straně i naše tíhnutí k pasivitě nebo aktivismu na straně druhé. Prosíme o Tvého Ducha, který nás posílí v následování a odvede od lhostejnosti nebo planého aktivismu.
Prosíme o Tvého Ducha, který obnoví naše nitro a připomene nám naše poslání. Amen
píseň 336 Uhni se stranou
ohlášky Boženka
přímluvy Náš Bože v nebesích, zlo ve světě nás děsí, ochromuje. Málokdy jsme schopni něco smysluplného sami udělat. Ale není nám to jedno, i proto teď přijmi naši modlitbu jako součást našeho boje proti zlu a bolesti.
Myslíme na ty, kdo trpí bezprávím, kdo mají strach vyjít na ulici, říct svůj názor, vyznat víru.
Myslíme na ty, kdo bojují, protože musí, protože nepoznali nic než válku nebo násilí, na ty komu vzala válka nejbližší nebo hladomor nebo nedostatek léků někoho z rodiny.
Prosíme o sílu pro ty, kteří bojují s důsledky přírodních živlů, zvlášť myslíme na postižené ničivými povodněmi u nás a v Polsku.
Myslíme dnes na politiky - na ty nově zvolené krajské, na senátory i na naši vládu a parlament. Prosíme o to, aby diskutovali věcně a rozhodovali zodpovědně, aby služba lidem byla přednější než vlastní zájmy.
V tiché modlitbě Ti předkládáme ty, o které máme obavy, se kterými si nevíme rady, které máme rádi a něco jim důležitého jim chybí:
A v důvěře Tě prosíme Kristovými slovy:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.
píseň 714 Někdo mě vede za ruku
poslání Apoštol Petr nás vyzývá a nabádá:
Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svátého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh. Sk 2.38-39
požehnání
Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení i vcházení nyní i navěky. Amen
píseň 757 Mír na zemi daruj nám