Velké Meziříčí 1. 9. 2024
vstupní slovo
Nyní toto praví Hospodin: 
„Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, 
půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, 
půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.
Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. 
Neboj se, já budu s tebou. 
Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu. 
(Iz 43,1-3a)

pozdrav Tohle Boží ujištění smíme slyšet hned v úvodu rodinných bohoslužeb. Vítejte tu - malé i velké děti Boží. Apoštol nám přeje i v tomto nedělním ránu Milost a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

píseň 299 Chválu dík, všichni vzdejme Pánu

modlitba Pane Bože, děkujeme za prázdniny a dovolené, za to co jsme v uplynulých dnech zažili, jak jsme si odpočinuli, co jsme viděli. Děkujeme za lidi, se kterými jsme se setkali, za stará i nová přátelství, za dobrodružství a legraci i za nová místa, která jsme objevili. Taky chceme poděkovat za to, že jsi ochraňoval nás i naše blízké.
     Pane Bože, zítra začne nový školní rok a my teď otevřeme bibli. Děkujeme za Ježíše Krista, díky kterému líp rozumíme Tvé lásce, věrnosti a můžeme ho zkoušet následovat. Děkujeme za to, že nám dává sílu a nápady a povzbuzuje nás, když nám není dobře a napomíná, když myslíme jen na sebe. Děkujeme, že nás Ježíš povzbuzuje, abychom Ti důvěřovali stejně jako on. Amen 
       
čtení Mt 4,23-24a  Ondra/Metoděj
Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. 
Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii.

píseň Sv 115 Jdou, stále jdou se zprávou

povídání s dětmi pro děti (částečně dle KP)

Děcka, já tu mám nějaký knížky, můžete se na ně podívat a zkuste mi říct, jestli je na nich něco zvláštního? Klidně si je můžete vzít do ruky.
Ono je v nich napsané věnování. Pro koho ta knížka je, pak třeba nějaké slovo navíc a podpis autora. Takže vlastně pro koho a od koho. A dneska si taky budeme povídat o jedné knížce – která má na svém začátku věnování. Je dvoudílná a v letošním roce se v nedělní škole budete věnovat prvnímu dílu, který se jmenuje Lukášovo evangelium. A to má pak pokračování, které se jmenuje Skutky apoštolské.
Tak dneska to bude takový úvod k Lukášovu evangeliu.

To se tak jednou jednou potkal lékař Lukáš s jedním mladým klukem, který se jmenoval Teofil. Lukáš byl tou dobou docela známý a vyhledávaný lékař (stetoskop, injekce?)– dost lidí si k němu chodilo pro radu a myslím, že to bylo proto, že z něj cítili laskavost, snahu pomáhat a zájem o člověka.
Teofil byl mladý muž, který bydlel v hezkém domě a byl docela bohatý (peníze – váček nebo bankovka) Mimochodem jméno Teofil znamená Bohumil. Pana doktora znal od vidění a možná i z ordinace. A jak si tak povídali – bylo to zajímavé povídání, pozval Teofil pana doktora Lukáše na návštěvu. 
A teď se dostáváme k tomu, jak se stal z pana doktora Lukáše evangelista.
L: Vážím si, Theofile, žes mne k sobě pozval. Vždycky jsi našemu křesťanskému sboru projevoval přátelství. Když nás tady ve městě pomlouvali, nic jsi na ty pomluvy nedal a držels nad námi ochrannou ruku. Ale ještě větší radost mám z toho, že ses odhodlal překročit práh zdvořilého zájmu - a nechal ses pokřtít. Že jsi pochopil, že Ježíši můžeš naplno věřit a úplně se na něj spolehnout.
T: Ano, jistě, také mám ze křtu radost. Ta křestní slavnost, když nám oblékli bílé šaty, to bylo nádherné.
     Ale teď jsem trochu zmaten. Čekal jsem, že se ze mne po křtu stane jiný člověk. Že se mi rázem otevře něco úžasného. A já přitom nic takového neprožívám. To vyznání, že Kristus je náš Spasitel, že za nás zemřel a že vstal z mrtvých - to je krásné. Věřím tomu. Ale co s tím teď dál? Zdá se mi, že se můj život zas tak nezměnil...
Lukáš na to povídá: 
L: Víš, tahle proměna jedním rázem, to zažiješ spíš při pohanských slavnostech. Tam tě zasvětí do svých tajemství nebo ti dají napít nějakého opojného nápoje - a ocitneš se úplně v jiném světě. Je z tebe v tu chvíli jiný člověk. Ale z toho jiného světa a z toho jiného života musíš pak zas zpátky, ke svým všedním povinnostem
T: no přesně tak, všechno, co dělám je úplně všední…
L: protože víra v Boha, to není nějaký chvilkový ráj. Pochopit a naplno prožít, kdo to je Ježíš, to nejde za chvilku, na jeden ráz. Na to potřebuješ pořádný, dlouhý příběh! To je běh na dlouhou trať. Nebo možná jinak, víra není běh, víra je dlouhá cesta. Cesta podle Ježíšova velkého příběhu.  
T: Tak cesta, říkáš? Tomu už trochu rozumím. To říkají i někteří řečtí učení muži: důležité je, kudy v životě jdeme a jak…Lukáši, a budeš mi o té cestě vyprávět?
Lukáš se zamyslel: Když tě tak poslouchám, Theofile, nevím, abys nakonec nebyl zklamán. Nebude to úplně jako od řeckých moudrých mužů...
Ale Theofil ho nenechal domluvit, jak ho jeho nápad zaujal: 
T: Ty, Lukáši, ty toho hodně znáš - o Ježíši, o tom, co bylo před ním, a taky jak to bylo po tom ukřižování a vzkříšení... Mluvíš o tom i v neděli ve sboru. Mohl bys to pro mne napsat? Napsat o tom, jak se víra v Ježíše stává Ježíšovou cestou?
Lukáš se toho v té chvíli zalekl
L: No víš, to bude spousta práce! Pročíst zprávy o Ježíši, sehnat pergameny s jeho učitelskými slovy. Budu muset znova důkladně projít Mojžíše a příběhy králů, kázání a písničky proroků, modlitby, dopisy apoštolů...
Ale Teofil mu skočil do řeči
T: To je mi jasné, že to je spousta práce, spousta času - a že to bude stát spoustu peněz. Neboj, budu ti platit všechny výlohy. Mohu si to klidně dovolit, bohatý jsem dost. Aspoň teď mé bohatství bude něčemu užitečnému sloužit.
A tak Lukáš Teofilovi slíbil, že pro něj Ježíšův příběh napíše.
L: Sice jsem Ježíše neviděl na vlastní oči, ale nezapomenu na nic podstatného, co k Ježíšovu příběhu patří. Slibuji, že zaznamenám, co si pamatuju a důkladně prostuduji všechno, co kdo o Ježíši napsal. A uspořádám to tak, abys tomu rozuměl. Aby se ti otevřelo, co Ježíš přinesl, co důležitého lidem dává. Abys taky objevil, na jak skvělou cestu jsi se to dostal. 
Theofil se rozzářil. 
T: A viď že mi budeš pravidelně chodit předčítat? Přečteš mi nový kousek - a já budu poslouchat.
L: Jasně, budeš poslouchat. A taky si vždycky připravíš otázky. Řekneš mi, co ti není jasné. Abych dobře věděl, kudy má vyprávění o Ježíšovi vést dál.
Tohle bylo úvodní vyprávění o Lukášovi a Theofilovi. To Lukášovo vyprávění nebude jen pro Theofila - je a bude i pro nás. Protože jak nám říká to Teofilovo jméno – Lukášovo evangelium je pro všechny, kdo jsou Bohu milí a komu je milý Bůh. A můžeme ho číst, aby se i nám otevřelo, co Ježíš přinesl a na jak skvělou cestu se s Ježíšem dostáváme. 
Náš Pane, děkujeme ti za Lukáše, za Theofila i za všechny ostatní lidi, pro které je toto evangelium napsáno. I my k nim patříme. Jsme rádi, že tu dobrou zprávu můžeme slyšet. Prosíme, požehnej všem, kteří je čtou a kteří je i letos budou číst spolu s námi. Amen
Já teď přečtu úplný začátek toho Lukášova evangelia a zůstaňte sedět: Lk 1,1-4
Sestry a bratři, scházíme se k bohoslužbám a každou neděli se faráři a výpomocní kazatelé snaží přeříkat něco z bible. Proč to vlastně dělají? Proč bibli jen nečíst a proč ji i vykládat – ještě navíc s rizikem zkomolení?
Někteří proto radši jen citují biblické verše.
Jenomže ten začátek Lukášova evangelia nás z toho vyvádí a naopak nás povzbuzuje k vlastní iniciativě. Zůstat v tom procesu stále nového převypravování Božího příběhu a konkrétněji Ježíšova příběhu.
     Lukáš žil v době, kdy existovalo mnoho vyprávění očitých svědků o Ježíšovi. A přece se rozhodl evangelium napsat. Pustil se do toho, aniž by si myslel, že je osvícenější nebo že ho napíše poutavěji…
     Lukáš začal psát evangelium, protože má před sebou konkrétního člověka, Theofila, na kterém mu záleží a chce mu především zprostředkovat pravou povahu toho, o čem se dozvěděl. K té pravé povaze patří víc než fakta, která už někdy někdo sepsal. Jde o události, které se mezi námi naplnily a jsou živé, stále se odrážejí. Proto je nelze postihnout tím, co je hotové. Nedají se sdělovat jinak než za sebe. 
Ano, je to velké riziko. Můžou se nám do toho našeho tradování vloudit všelijaká přání a touhy, připlést vlastní předsudky nebo strachy i domnělé jistoty. Jenže je to pořád cennější než bohapustě opakovat, co jsme už slyšeli. Vždyť jde o slovo života a pro život, které můžeme směle předávat a zároveň s pokorou a moudrostí, která ví, že se nezačíná u nás, ale u Boha. A také s důvěrou, že přes všechnu naši nedokonalost se Bůh k té dobré zprávě přizná.
     
požehnání Já bych teď ráda pozvala děti, učitele, učitele nedělní školy, vychovatele, asistenty a klidně i sportovce a další, kterým začíná školní rok nebo sezóna a chcete-li i kdokoli další přijmout požehnání Boha, našeho Otce v nebesích.

Požehnání přijmete za zpěvu písničky 619 Rok za rokem a zpívat můžeme všichni + miska



děti
Ať Tě Bůh chrání a ukazuje Ti svou vůli.

Ať Tě Bůh provází kdekoliv budeš.

Ať cítíš Boží lásku a dá Ti sílu překonat těžkosti.

Ať Tě Bůh provází a dává Ti radost z poznání.

Ať Bůh stojí při Tobě a skrze Ježíšovu cestu Tě podepře v dobrých rozhodnutích.

Ať Ti Bůh požehná, abys byl plný lásky a pochopení.

Ať Ti Boží láska dodá odvahu do všech překážek.

Ať se necháš vést Boží láskou, trpělivostí

rodiče
Ať Tě Bůh obdaří silou a trpělivostí a nadějí.

Ať na Tebe sestoupí požehnání a Bůh Tě naplní moudrostí a všímavostí.


učitelé
Ať Tě Bůh naplní láskou a všímavostí ke všem, kteří Ti letos budou svěřeni.

Ať Tě Bůh naplní pravou moudrostí, otevírá naději a radost.

ohlášky Dana/Pavel

přímluvy Náš nebeský Otče, děkujeme Ti, že máme kolem sebe lidi, kteří nám o Tobě vypráví. Děkujeme za Ježíše, protože jeho cesta nás inspiruje a nutí nás se pořád ptát a přemýšlet.
     Věříme, že můžeš proměnit svým Duchem i to, na co my nestačíme. A proto Tě prosíme za všechny, kteří žijí v místech, kde je válka, hlad, nedostatek léků a lidé žijí v nejistotě, co bude zítra – zvlášť myslíme na Gazu, Ukrajinu, Jemen, Etiopii a Somálsko.
     Myslíme na naše kamarády a známé, kteří jsou nemocní na těle nebo na duši a prosíme Tě, abys je ochraňoval. Abys nám dával nápady, jak je potěšit a aby měli kolem sebe lidi, kteří jim rozumí.
      Prosíme Tě o sílu znovu vstát a jít – pro všechny, kdo byli zastaveni hříchem, lidskou zlobou, hloupostí i za všechny, kdo se bojí udělat krok do nejistoty. 
     Prosíme za nás, ať se o Tobě nestydíme mluvit, že jsi naší silou k životu -  nejen v neděli v kostele, ale taky mezi kamarády, spolužáky, kolegy, známými. Ať Ti děláme radost. 
Jako Tvé děti k Tobě voláme: Otče náš, kterýž jsi v nebesích,posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.

253 Slunce svítí, tak se dobře dívej 2x

poslání Milé děti, sestry a bratři, jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.
Jděte v naději, že se setkáte s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester a žijte v naději Božího navštívení.

požehnání
Hospodin pro nás učinil velké věci. 
Ať jeho láska ve vás zůstává 
a dává vám odvahu činit veliké věci pro vaše bližní na zemi – 
ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen

píseň 788 Jsi naděje v zlých dnech